Celková výše cílových částek spoření právě dosáhla 7 661 563 510 Kč. 251 554 836 Přihlášení klienta

Novinky

Záporné sazby ničí Vaše úspory Podrobnosti

30. března 2016

Záporné sazby ničí Vaše úspory

Většina lidí se v posledních letech smířila s tím, že peníze uložené v bance nesou jen minimální úrok. Brzy se však budeme muset i s tímto málem rozloučit. Evropská centrální banka (ECB) na svém březnovém zasedání snížila sazbu, za kterou si u ní ukládají peníze komerční banky, na rekordní minimum minus 0,4 procenta. Chce tím docílit toho, aby banky peníze raději půjčovaly

a pomohly rozhýbat ekonomiku. Bankám tím však rostou výdaje na správu úspor a o vyšší náklady se budou chtít se svými klienty podělit.

Kromě toho ECB v rámci boje s nízkou inflací snížila svoji základní repo sazbu na rovnou nulu
a zvýšila objem dluhopisů, které nakupuje, na 80 miliard eur (2,2 bilionu korun) měsíčně
z dosavadních 60 miliard eur. Ekonomové proto očekávají, že záporné sazby bude brzy nucena zavést také Česká národní banka (ČNB). Pokud by je nechala na úrovni 0,05 procenta, kde je drží od listopadu 2012, přitáhla by koruna ještě větší pozornost zahraničních investorů a začala by vůči euru posilovat. Už v lednu musela ČNB přistoupit k aktivnější obraně slabé měny
a nakoupila eura za zhruba 56 miliard korun. Celkově překročil objem intervencí už půl bilionu korun. Pokud by ČNB k záporným sazbám nepřistoupila, musela by podle odborníků náklady na udržení koruny ještě zvýšit.

Ovšem jaký bude skutečný dopad záporných úroků na ekonomiku, je zatím velkou neznámou. Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) nedávno přišla se zprávou, v níž upozorňuje, že efekty záporných sazeb jsou neprozkoumané a mohou nadělat více problémů než užitku. Neexistuje
s nimi žádná delší zkušenost a není jasné, jak budou jednotlivci a banky při delším trvání experimentu reagovat.

Přesto v posledních letech v Evropě přibývá zemí, které už negativní sazby zavedly, např. Švýcarsko, Dánsko či Švédsko. Ve Švýcarsku fungují záporné úroky více než rok a některé banky už začaly své klienty informovat, že budou zavádět sankční poplatek nebo zápornou úrokovou sazbu.

„Centrální banky chrání politikou nízkých úroků a negativních sazeb státy před bankrotem
a pomáhají jim k dalšímu zadlužování. Centrální bankovnictví tak ztratilo svou dlouho dobývanou a krátce udrženou nezávislost – jediným viditelnějším výsledkem je přitom vytváření nových potenciálních nerovnováh,“ říká na rozhodnutí ECB Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace. Zdůrazňuje také, že za této situace je zvýhodňován dlužník oproti střadateli a populaci to připravuje o část úspor.

Evropští centrální bankéři přesto nevylučují další pokles sazeb. Hlavní ekonom ECB Peter Praet sdělil, že ECB by mohla přistoupit k dalšímu snížení úroků, budou-li to hospodářské podmínky
v eurozóně vyžadovat. „Pokud by negativní šoky zhoršily výhled nebo pokud by se finanční podmínky nevyvíjely tak, aby zajistily potřebnou podporu ekonomice a inflaci, máme ve svém arzenálu stále k dispozici snížení sazeb,“ řekl Praet. Češi mají v bankách uloženy dva biliony korun. Mají proto nejvyšší čas začít přemýšlet, jak zabránit jejich postupnému znehodnocení. Jednou z mála možností, jak zachovat hodnotu peněz, je investovat do něčeho solidního
a hmatatelného, jako jsou například pozemky, nemovitosti, umění či drahé kovy.

clanek_zaporny_urok

Místo osmi piv jen tři. Proč máme více peněz, ale koupíme si méně? Podrobnosti

27. ledna 2016

Množství bankovek v oběhu roste hrozivým tempem, ve světě i v České republice. Jejich objem se u nás za posledních 20 let pětinásobně zvýšil a nedávno dokonce překonal 500 miliard korun. Jenže čím více peněz na trhu je, tím menší je jejich skutečná hodnota.

Podle údajů České národní banky (ČNB) je nárůst bankovek a mincí v oběhu dlouhodobým trendem. Kromě let 1997 a 1998, kdy objem peněz stagnoval kvůli měnovým turbulencím, roste počet bankovek závratnou rychlostí. Překvapivě i v době, kdy raketově stoupá také počet platebních karet a bezhotovostních transakcí. Před 20 lety jich probíhalo naprosté minimum,
a přesto si trh vystačil se 120 miliardami v oběhu.
Jak se vyvíjí hodnota peněz, lze dobře ilustrovat na stokoruně, nejmenší bankovce, kterou dnes v peněžence máme. Ještě do roku 1971, kdy byla poprvé vydána pětisetkoruna, byla bankovkou nejvyšší hodnoty. Dokážete si představit, že by současná pětitisícová bankovka byla za pár let naší nejmenší bankovkou? Asi těžko, zatím. Ale co není, může být.
Před 20 lety jsme za stovku mohli jít do kina ve třech a ještě nám zbylo na občerstvení, dnes nebude 100 korun většinou stačit ani na jednu vstupenku. Za stovku jsme mohli dříve poslat po České republice 27 dopisů, dnes jen sedm. V restauraci jsme si mohli objednat osm velkých dvanáctek, dnes si stěží dáme tři. Ještě větší rozdíl je u vody. Třetinka minerálky stála v roce 1995 v průměru čtyři koruny, nyní asi 24 korun. Takže před 20 lety jsme si jich za 100 korun mohli dát 25, dnes pouze čtyři.
Není to ale jen případ české měny, jejíž hodnota vytrvale klesá. Kurz koruny je napevno navázán na euro, které Evropská centrální banka (ECB) už skoro rok záměrně znehodnocuje. Na trhy měsíčně nalije 60 miliard eur. Za celý rok 2015 ztratilo euro vůči dolaru 10 procent. Měnu banka ředí hlavně proto, aby nastartovala inflaci.
Jenže inflace tu už dávno je. Podle ekonomky Markéty Šichtařové ji ale ECB nevidí, nebo ji spíše vidět nechce. „Je to totiž inflace skrytá uvnitř finančního světa. Akciové burzy, státní dluhopisy a tak dál – to vše už dávno je inflačně předražené,“ uvedla analytička na svém blogu.

Přehřáté ceny nemovitostí
Dalším příkladem nadhodnocených aktiv jsou nemovitosti. Je to dáno mimo jiné tím, že peněz je nejen stále více, ale jsou také čím dál levnější. A nízké úroky lidi nemotivují ke spoření, ale spíše k tomu, aby si brali úvěry. Dokládá to rekordní zájem o hypotéky. Rok 2015 se stal historickou jedničkou jak v objemu, tak i v počtu schválených hypotečních úvěrů. Mnoho lidí si totiž nemovitosti kupuje hlavně jako investici a to samozřejmě ceny nemovitostí zvyšuje. Na začátku roku 2014 se byt v Praze o velikosti 45 metrů čtverečních prodával za 1,9 milionu korun, o rok později už za 2,1 milionu korun a letos už za 2,3 milionu korun. Kdybychom stejný byt kupovali
v roce 1995, zaplatili bychom jen 990 tisíc.
Moudrý investor však nakupuje v době, kdy jsou investiční aktiva podhodnocená, a prodává, když jsou nadhodnocená. Díky tomu vydělává a nechudne. Nikdo z nás asi nechce nakupovat za draho a zažít propad trhů a ztrátu portfolia. Smysl dává kupovat investiční aktiva v době, kdy je jejich hodnota nižší, a využít následného růstu a investiční příležitosti. Jedním z mála případů podhodnocených aktiv v současné době jsou drahé kovy, jako zlato a stříbro.

foto_kupni_sila -page-001

Centrální banky ovládají naše úspory Podrobnosti

23. října 2015

Česká národní banka (ČNB) použila od roku 2013 neuvěřitelných 330 miliard korun, aby udržela kurz měny nad úrovní 27 korun za euro. Za tyto peníze nakoupila do svých rezerv eura. Umělým oslabováním měny však znehodnotila úspory obyvatel a finanční trhy doslova zaplavila českou měnou. Důsledkem jsou klesající výnosy státních dluhopisů, na což doplácí především transformované fondy, ve kterých si 4,4 milionu Čechů spoří na penzi. Svou politiku však ČNB nehodlá opustit až do konce příštího roku.

S intervencemi začala ČNB už v listopadu 2013, kdy rozhodla, že nejlepší kurz koruny vůči euru je
27 korun. Aby ho dosáhla, nakoupila tehdy 7,5 miliardy eur. Zapojila se tak vedle mocností jako USA, Japonsko, Velká Británie, Evropská unie a nyní i Čína do měnových válek. Další intervence provedla ČNB letos v létě. Opět zakročila proti posilující koruně a ve velkém ji prodávala, aby odrazila tlak na její posílení. Během srpna nakoupila 3,73 miliardy eur, v červenci to bylo přes miliardu eur.

Trhy se teď topí v přebytku českých korun. Kdo si koupí české dluhopisy se splatností od dvou do čtyř let, platí za to, že našemu státu půjčil. Platí ale rád. Naše státní dluhopisy totiž nakupují v aukcích hlavně zahraniční investoři, kteří dlouhodobě spekulují na posílení české koruny. To způsobuje problémy hlavně penzijním fondům, které investují právě do státních dluhopisů. Fondy mohou ze zákona investovat jen do bezpečných nástrojů. Aktuálně tak mají do českých státních dluhopisů zainvestováno necelých 240 miliard korun − sedmdesát procent z peněz, které klientům spravují. Teď je pro ně ale stále obtížnější nalézt na trhu atraktivní a zároveň konzervativní investiční příležitosti poskytující výnos, který by alespoň překonal očekávanou inflaci.

Dalším důsledkem intervencí je podle ekonomů navýšení státního dluhu. Politici nejsou tlačeni snižovat deficit nebo vyrovnat rozpočet. Proč by šetřili, když za to, že se zadluží, dokonce dostávají zaplaceno? Vytisknuté koruny se navíc těžko stahují zpět, kurz by to zatlačilo zpět k posílení.

Není to ale jen ČNB, která stále více ovlivňuje prostředí investic, jde o celosvětový trend. Centrální banky měly původně hlídat cenovou stabilitu a zastávat funkci věřitele poslední instance. Nyní se však staly nejdůležitějšími hráči na finančních trzích. Někteří analytici je dokonce označují za nepředvídatelná monstra, která zcela pokřivila trh. Změnily nejen chování profesionálních investorů, ale i obyčejných střadatelů. Pokud nechtějí o své úspory pomalu přicházet, musí sledovat, zda centrální banka neplánuje další oslabování měny nebo třeba zavedení záporných sazeb. To znamená, že by klienti svým bankám platili za to, že u nich své peníze smějí mít uloženy. Čím dál důležitější je proto i správná diverzifikace úspor, tedy jejich rozložení do více oblastí, než jsou pouze finanční produkty.

NL září 6

Řecké varování: nepodceňujte rizika a chraňte si majetek Podrobnosti

23. července 2015

Řecké varování: nepodceňujte rizika a chraňte si majetek

People are waiting in line to withdraw money from an automated teller machine (ATM) of the banks in Athens, Greece on June 29, 2015. From today on, Greeks are allowed to withdraw not more than 60 EURO per day from their banking accounts. Photo by Alexandros Michailidis/Depo Photos/ABACAPRESS.COM

Zavřené banky, dlouhé fronty před bankomaty a především strach a nejistota z dalšího vývoje. Vyhrocení řecké dluhové krize stále více ukazuje, jak důležitá je správná diverzifikace majetku. To znamená mít své investice rozděleny tak, aby v případě propadu jednoho typu finančních aktiv, nám druhé pomohlo pokrýt ztráty. Tím však není myšleno pouhé rozložení portfolia mezi spořicí účty, akcie, dluhopisy nebo státem „zajištěné“ penzijní fondy. Řecká krize odhalila, že takto prováděná „diverzifikace“ svůj pravý účel neplní a že je v této době nezbytné investovat do reálných aktiv, které jsou v nepeněžní, nepapírové podobě. Pochopili to i někteří Řekové a na poslední chvíli se snaží zajistit. Britská královská mincovna oznámila, že za červen byla poptávka po zlatě ze strany řeckých klientů dvojnásobně vyšší, než se původně očekávalo.

Nejde ale pouze o Řecko a jeho bankrot. Evropská ekonomika je obrovsky zadlužená a úzce propojená, politici a ekonomové se proto právem obávají dominového efektu. Další na řadě by mohly být Itálie, Španělsko nebo Portugalsko, což by už mělo devastující vliv na celý evropský bankovní systém. Průzkumy dokazují, že zhruba 90 procent lidí v Česku ukládá své volné prostředky do finančních produktů, jako je běžný účet, stavební spoření, akcie, dluhopisy, pojištění nebo podílové fondy. Jenže v případě prohloubení krize hodnota těchto investic prudce klesá, a pokud se zavřou banky jako nyní v Řecku nebo před pár lety na Kypru, klienti se k nim ani nedostanou.

Druhou nejčastější investicí po finančních produktech jsou nemovitosti. Jejich velkou nevýhodou je vysoká pořizovací cena, a proto ne každý si je může dovolit. Ani reality ale nemusí být sázkou na jistotu. V poslední době ženou banky uměle poptávku nahoru nulovými sazbami a levnými hypotékami, v budoucnu proto můžeme očekávat spíše pokles než růst cen nemovitostí. Kromě toho jejich likvidita není okamžitá, prodej bytu, domu či pozemku trvá v lepším případě týdny, spíše ale měsíce. A v době krize, když bychom peníze nejvíc potřebovali, se tato doba ještě prodlužuje.

Každý, kdo chce svůj majetek skutečně ochránit, by měl část svých prostředků vložit ještě do třetího typu aktiv, který v případě kolapsu finančního systému nejenže neztrácí svou hodnotu, ale naopak mnohonásobně zhodnocuje. Jednou z možností je fyzické zlato a stříbro. Především zlato potvrdilo během krize svou pověst nejlepšího protikrizového nástroje a jeho cena prudce stoupla. Jde o velmi jednoduché zajištění a na to, aby pokrylo ztrátu z ostatních aktiv, stačí, pokud tvoří 10 – 20 % portfolia. Jako jedna z mála investic jsou zlato a stříbro reálnými a hmatatelnými aktivy, které fyzicky držíme, nejsou pouhým číslem na displeji. Na rozdíl od většiny ostatních hmotných investic je však můžeme kdykoli okamžitě prodat a v případě recese poptávka po zlatě dokonce prudce roste.

Dalším neméně důležitým pravidlem je pak investovat dlouhodobě a hlavně pravidelně. Pravidelné investování snižuje na minimum riziko nevhodného načasování investice a spolu se správnou diverzifikací zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.

Ještě před uzavřením řecké burzy a bank přinesl zajímavé a na člověka v jeho postavení neobvyklé doporučení, jak v dnešních časech nejlépe diverzifikovat Ian Spreadbury, správce jednoho z největších obligačních fondů ve Velké Británii. Radí uložit si hotovost pod matraci a nakoupit aktiva mimo finanční systém, jako jsou drahé kovy. Zdůvodňuje to obavami nad tím, co se s finančními trhy stane, až centrální banky přestanou s kvantitativním uvolňováním. Jak ale poznali Řekové, nebylo třeba čekat tak dlouho, aby se tato strategie vyplatila. Ti z řeckých investorů, kteří s předstihem vložili část svých peněžních aktiv do fyzického zlata, mají dnes o poznání klidnější spaní. Jich se propad burzy, zmrazení účtů, nesplácení dluhopisů ani devalvace v případě znovuzavedení drachmy týkat nebude.

Jak chránit úspory při oslabující koruně? Podrobnosti

20. května 2015

Jak chránit úspory při oslabující koruně?

 Každý, kdo na Velikonoce vyjel do zahraničí nebo si nyní plánuje letní dovolenou, už to určitě zaznamenal. Česká koruna v posledních měsících intenzivně oslabuje vůči americkému dolaru a zahraniční zájezdy a některé druhy zboží citelně podražily. Zatímco před rokem dosahoval kurz české měny k dolaru 19,70 Kč, nyní se pohybuje za hranicí 24 korun za dolar.

Tento prudký pokles je důsledkem současné politiky centrálních bank, které se snaží tištěním ničím nekrytých peněz nastartovat inflaci a uměle oživit ekonomiku. Jenže tím devalvují měnu a znehodnocují naše úspory. Před nepředvídatelností bank varují už nejen ekonomové, ale i samotní politici. Slovenský europoslanec Richard Sulík na stránkách Europskaunia.sk uvedl, že
Evropská centrální banka (ECB) každý měsíc napumpuje do ekonomiky prostřednictvím dluhopisů 60 miliard eur a chce v tom pokračovat minimálně do září 2016. To znamená, že v příštích 18 měsících nalije na trhy přes bilion eur. V přepočtu to dělá přes 2 500 eur na každého obyvatele eurozóny.

Sulík upozorňuje, že důsledkem bude další zadlužování států, protože kvůli zvýšené poptávce po státních dluhopisech bude jednodušší a levnější se zadlužit. Podle europoslance likviduje ECB euro, aby zakryla problémy jižních zemí. Především fakt, že země jako Řecko, Portugalsko, Španělsko nebo Itálie nemají šanci dlouhodobě přežít v měnové unii se státy, jako jsou Německo nebo Nizozemsko.

Současný stav světové ekonomiky a metody, jakými vlády problémy řeší, popisuje Sulík takto:
Jako když máte vlhké základy domu a skvrny na zdi. Investujete do barvy, abyste skvrny přetřeli – ale problém neodstraníte, jen ho chvíli není vidět. A jednoho dne, může to klidně trvat i hodně let, se vám dům zřítí.

Mnoho analytiků proto nyní očekává, že lidé brzy přestanou selhávajícímu systému věřit a začnou se od znehodnocených měn stále více uchylovat k tradičním uchovatelům hodnoty, jako jsou drahé kovy. Především zlato v průběhu historie mnohokrát prokázalo, že je nejlepší „protikrizovou investicí“. „Zlato je měna, prémiová měna, a žádná fiat měna, ani americký dolar, se mu nemůže vyrovnat,“ řekl v říjnu 2014 bývalý šéf americké centrální banky Alan Greenspan na setkání Rady pro zahraniční vztahy (CFR) a dobře věděl proč. Zlato si totiž v loňském roce vedlo vůči dolaru nejlépe ze všech světových měn. Navíc jako jediné platidlo zůstává k pokusům politiků manipulovat měnovými kurzy neutrální a odolává inflaci.

koruna a euro_článek 1