rozhovor3

Jak se rodí mince

Moderní numismatika si v posledních letech získává čím dál více příznivců. Mince jsou nejen originálním dárkem, který si můžete předávat z generace na generaci, nabízejí také velmi zajímavé zhodnocení. Ale věděli jste, jak taková mince vzniká? Jeden z nejnadanějších medailérů mladé generace Asamat Baltaev přibližuje, jak celý proces probíhá.

Přípravy na ražbu trvají několik měsíců. Obvykle se vypíše soutěž, kde se sejde několik návrhů od různých designerů, z nich si pak zadavatel vybere ten, který nejlépe splňuje požadavky. „Snažím se nejprve porozumět danému tématu. Když jde o téma z české historie, tak si nastuduji českou historii, nebo informace o významných Češích. Pak začnu vytvářet malé skici o velikosti čtyři až pět centimetrů,“ popisuje Asamat. Malé měřítko je praktičtější, v konceptu se neztrácí a lépe vidí různé varianty. „Když mám vymyšlenou kompozici, připravím velký návrh a pošlu ho zákazníkovi ke schválení. Někdy mi přijdou zpět připomínky a často původní návrh opravdu zlepší. Je důležité, když se na vaši práci podívá někdo jiný jiným úhlem pohledu. Pořád existuje prostor pro zlepšení.“

Pak přichází na řadu sádrový model, většinou o průměru 18,5 cm. Přesně podle návrhu se na povrch pokrytý vrstvou hlíny přenese pomocí dřevěných a ocelových špachtlí obrázek a reliéf, který se zaleje do sádry. Vznikne tzv. negativní strana, na níž se ještě dopracuje reliéf a menší detaily. Když je negativní základ připravený, odleje se pozitivní strana, kde už je výsledná podoba mince. Mincovna si reliéf naskenuje a na počítači doupraví. Raznici pak vyrobí CNC stroj připojený k počítači. Následuje trpělivá práce rytců a leštiček, které za pomocí diamantových past dodají nástroji potřebnou kvalitu a lesk.

Většina procesu tedy probíhá ručně. „Návrh se dá připravit na počítači, ale je riziko, že mince nebude tak živá, bude více uhlazená, strojová. Hodně sleduji 3D práce na počítači, co modelují digitální umělci, ale i když mají nepřeberné množství různých druhů štětců, tak stejně výsledná práce nevypadá tak živě jako ruční práce se špachtlí,“ říká Asamat.

Sedm divů světa

Motiv série mincí vybrali v anketě naši klienti a spolupracovníci.  Seznam novodobých sedmi divů světa byl vyhlášen 7. 7. 2007 v Lisabonu, tedy o 2200 let později, než vznikl známý seznam starověkých divů světa. Celosvětovou anketu inicioval švýcarsko-kanadský milionář a dobrodruh Bernard Weber a hlasování se po internetu zúčastnilo více než 100 miliónů lidi z celé planety. Římské Koloseum je jedinou evropskou stavbou, která se na prestižní seznam dostala. 

Koloseum je symbolem rozmachu a bohatství antického Říma. Původním názvem Flaviovský amfiteátr je největší stavbou svého druhu. Divadlo mohlo pojmout více než 50 000 diváků a jeho vnější zdi dosahovaly výšky 48 m. Do hlediště vedlo 80 vchodů, z nichž 76 bylo vyhrazeno veřejnosti. Za návštěvu her Římané nemuseli nic platit, celá stavba byla darem císařské rodiny římským občanům. Některé hry trvaly dokonce i tři měsíce v kuse a většinou přinášely krvavou podívanou. V Koloseu nebyly k vidění jen zápasy gladiátorů, přehrávaly se zde také nejrůznější bitvy, bojovalo se se zvířaty a navíc se tu konaly i veřejné popravy, pojaté jako divadlo.

Mayské město Chichén Itzá. Chrámové město se nachází na mexickém poloostrově Yucatan  a bylo ekonomickým a politickým centrem mayské civilizace. V roce 987 toltécký král Kukulcan dobyl město a učinil ho centrem říše. Architektura města je tedy směsí mayské a toltécké kultury. V centru se nachází schodišťová Kukulcanova pyramida, na jejíž schodišťové zídce lze v den jarní a podzimní rovnodennosti pozorovat pohybující se stín hada. Chichén Itzá je tajemné místo prosáklé magickou atmosférou.

Socha Krista Spasitele v Riu de Janeiru. Je jedním z nejznámějších monumentů planety. Ježíš z vrcholu hory Corcovado střeží druhé největší město Brazílie, které mu doslova leží u nohou. Rozpažená poloha Kristova těla symbolizuje přívětivost a nastavenou náruč. 38 metrů vysoká socha je vyrobena železobetonu. Navrhl ji Heito da Silva Costa a vytvořil Paul Lindowski. Socha byla slavnostně odhalena v roce 1931 a je nejmladším novodobým divem.

Incké sídlo Machu Picchu. Ztracené město Inkůleží přímo na posvátné hoře Machu Picchu. Staří Inkové zde zbudovali své svatyně, astronomické observatoře i obydlí tajuplného města. Do příkrého svahu vsadili terasová pole. Machu Picchu bylo vybudováno v nadmořské výšce 2350 metrů Pachacútec Yupanquim. I když bylo postaveno v patnáctém století, objeveno bylo až archeologem Hiramem Binghamem v roce 1911.

Jordánské skalní město Petra. Na hraně arabské pouště se v masivních skalách ukrývá strhující příklad kultury Středního Východu. Paláce, divadlo kolosálních měřítek, pohřebiště, tržiště, důmyslné vodní kanály, precizní zemědělské zahrady. To vše vytesané v masivních, růžově zbarvených skaliscích. Většina z tesaných „staveb“ jsou hrobky králů a dalších významných občanů nabatejské civilizace. Při stavbě svého hlavního města, kterým byla právě Petra, dokonce Nabatejci odklonili tok řeky a její původní koryto sloužilo pak jako dobře střežená přístupová cesta k městu. První zmínky o městě najdeme už ve Starém zákoně.

Indický Tádž Mahal. Palác připomínající pohádky tisíce a jedné noci je ve skutečnosti monumentálním pomníkem. V 17. století jej nechal vystavět indický mogul Šáhdžahán na památku své milované předčasně zesnulé ženy. Tádž Mahal (v překladu Perla paláce) leží ve státě Uttarpradéš na břehu řeky Yamuna a je postaven z bílého mramoru. Pouze hlavní vstup tvoří honosná brána z červeného pískovce, jež má znázorňovat vstup do ráje. Do mramoru jsou zvláštní technikou vsazeny polodrahokamy, drahokamy a kaligrafická výzdoba je provedena černým mramorem.

Velká čínská zeď. Nejrozsáhlejší stavba, kterou kdy člověk stvořil. 6700 km dlouhá zeď se budovala neuvěřitelných 2000 let a sloužila jako ochranná hráz i jako vstupní brána do země. Říká se jí také Dračí hřbet, což není nijak přehnané přirovnání. Sleduje totiž kontury terénu, aby mohli vojáci co nejlépe pozorovat okolní terén, a na mnoha místech vede přímo po hřebenech hor. Po koruně zdi vede dlážděná cesta široká natolik, aby na ní mohl vedle sebe stát šik šesti koní nebo deseti vojáků. Po celé délce zdi bylo vybudováno na 25 000 strážních věží vzdálených 90 – 180 metrů. Zprávy o síle útoku si stráže předávali pomocí kouřových signálů.

sdílejte článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on print
Share on email

Důležité upozornění

Naše výdejní místa jsou od 22. 10. 2020 i nadále k dispozici pro rezervovaný výdej kovů. Z důvodů omezení však není možný prodej za hotové, ani prodej materiálů a knih. Doporučujeme využít možnosti zaslání zboží prostřednictvím poštovní zásilky.

Děkujeme

Kontaktní formulář