Tomáš Míča: Golden Gate je mé nejlepší pracovní rozhodnutí

Pracovní svět finančního ředitele Golden Gate Tomáše Míči tvoří hlavně čísla. Přesto je ve svých hodnotách nestaví na první místo. Důležitější jsou pro něj dobré vztahy, spolehliví kolegové a kvalitní produkt.Pracovní svět finančního ředitele Golden Gate Tomáše Míči tvoří hlavně čísla. Přesto je ve svých hodnotách nestaví na první místo. Důležitější jsou pro něj dobré vztahy, spolehliví kolegové a kvalitní produkt.

Tomáš Míča patří k nejužšímu vedení firmy. V tandemu s předsedou představenstva Liborem Brůnou pečuje o plynulý chod společnosti. Zatímco se Tomáš stará o vše, co se týká finanční a právní agendy, Libor řídí záležitosti kolem logistiky a fyzického kovu. V ostatních klíčových oblastech pak rozhodují společně. „Fungujeme spolu téměř telepaticky, v mnoha věcech se prolínáme a jsme vzájemně zastupitelní. Dalším duem ve vedení firmy jsou Pavlové (Pavel Ryba a Pavel Kupka – pozn. red.), ti zodpovídají za fungování obchodní sítě. Vše pak doplňuje a zastřešuje Honza Kubr, který je hlavním mozkem v oblasti informačních technologií,“ přibližuje Tomáš fungování firmy.

Tomáš je původem z Valašska, na zlínské univerzitě vystudoval fakultu managementu a ekonomiky a Zlín zůstal dodnes jeho srdeční záležitostí. Do Prahy se dostal až po studiích v roce 2008, kdy hledal uplatnění v byznyse. „Líbil se mi obor poradenských firem se zaměřením na práci s klienty, věděl jsem, že se můžu hodně naučit,“ vypráví. Nastoupil proto do nadnárodní korporace Ernst & Young (EY) a zůstal sedm let. „Byla to velmi náročná práce spojená s častým cestováním a jednáním s velkými firemními klienty. Hodně mi to dalo, ale cítil jsem, že nechci, aby takhle vypadala moje doživotní kariéra,“ popisuje okamžiky před tím, než přišla pracovní nabídka ze společnosti CTP, jednoho z největších industriálních developerů v Evropě. Ve srovnání s poradenskou „rutinou“ se ocitl ve zcela opačném prostředí. Firma v roce 2015 zažívala velký boom a silně expandovala do střední a východní Evropy. „Oproti extrémně rigidní a profesionální nadnárodní korporaci to byl naprostý protipól, dynamické prostředí bez zásadních pravidel,“ líčí Tomáš. V CTP měl na starosti administraci českých i zahraničních majetkových účastí, pod sebou měl mj. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Ukrajinu, Rumunsko či balkánské země.

„Prošel jsem si dvěma úplně odlišnými zkušenostmi. EY bylo skvělé z pohledu firemní kultury, ale produkt nebyl zcela hmatatelný. CTP měla produkt jasnější, i když pro hodně lidí to jsou jen ‚divné boudy‘ u dálnic, a ve svém oboru je nejlepší. Na druhou stranu – styl fungování firmy byl trochu divočejší,“ směje se.

Ke změně místa ho v létě 2016 přesvědčil dlouholetý kamarád z bývalé práce a tehdejší předseda představenstva Golden Gate Vladimír Brůna. Potřeboval doplnit tým, když klíčová kolegyně Hanka Bambuleová odcházela na mateřskou dovolenou. „Nastoupil jsem 1. října 2016 a bylo to mé nejlepší profesní rozhodnutí v životě. Ze dvou extrémů jsem se poprvé dostal do prostředí, kdy jsem součástí nádherného projektu, který má dokonalý produkt a zároveň skvělé lidi. To, co Golden Gate přináší klientům a společnosti, je něco unikátního, co nenabízí nikdo jiný. Jsem moc rád, že jsem to rozhodnutí udělal, a věřím, že je to doživotní záležitost.“

„Tomáš je skutečně člověk na svém místě. V práci jsou pro něj důležité hlavně přesnost a bezchybnost, je doslova puntičkář, ale ve financích to ani jinak nejde,“ říkají s úsměvem jeho nejbližší kolegyně Jana a Julie. Jako šéf prý umí být přísný. „Ale můžeme se na něj vždy spolehnout a víme, že nás podrží. A když má hodně dobrou náladu, tak si rád zpívá,“ prozrazují holky. 

Do budoucna vidí Golden Gate jako stabilní a uznávanou firmu nejen v oblasti komodit, ale i dalších investičních aktiv v souladu s hospodářskými cykly tak, aby klienti své bohatství rozšiřovali v jakékoli fázi ekonomiky. „Žijeme už několik let v době, kdy je rekordně nízká nezaměstnanost, firmy se přetahují o lidi, nabízejí obrovské benefity. Tento růst ale nemůže trvat navždy. Pamatuju si, jak jsem v krizovém roce 2008 nastoupil do své první práce a jak se na nás přenášely velký tlak a nervozita, systém mířil do krize a firmy nevěděly, co bude. Díky této zkušenosti dnes cítím větší pokoru. Uvědomuju si, že každá párty jednou skončí a blahobyt není tou nejdůležitější životní metou.“