Zlato v průběhu 30 let

Ještě počátkem devadesátých let bylo zlato taženo převážně spotřebiteli. Drtivou většinu poptávky po zlatě v letech 1992–2002 tvořila zejména výroba šperků a technologií. Naproti tomu v uplynulém desetiletí tvořil tento segment už jen 44 % roční průměrné poptávky po zlatě a do popředí vstoupil zájem drobných investorů a centrálních bank.

Zejména po roce 2008 v dobách ekonomické nejistoty zaznamenalo zlato prudký nárůst poptávky, protože investoři hledali bezpečné útočiště před volatilitou akciových trhů. Změnilo se i zeměpisné rozložení poptávky. Před třiceti lety tvořila asijská poptávka 45 % světového celku. Dnes tento region tvoří téměř 60 % vzhledem k hospodářskému růstu zejména v Indii a Číně. To je jasným dokladem expanze bohatství jako jednoho z nejdůležitějších hnacích motorů poptávky po zlatě v dlouhodobém horizontu.

Celý dokument si můžete přečíst a stáhnout zde.

Nové zdroje poptávky po zlatě

Rozmanitější se staly i investice do zlata. Nástup „papírového“ zlata v podobě ETF v roce 2003 otevřel významný zdroj poptávky. Fondy během necelých 20 let nashromáždily 3 473 tun zlatých držav v hodnotě 203 miliard USD. Také investice do slitků a mincí zůstaly populární po celém světě. Velký nárůst zájmu zaznamenala Evropa, která je nyní jedním z největších regionálních trhů s investicemi do zlata na světě, který v roce 2022 představoval přibližně 20 % roční celosvětové poptávky po slitcích a mincích.

Evropští investoři si dle průzkumu zlato pořizují jako úložiště svého bohatství a cení si ho pro jeho ochranu proti inflaci. „Na trzích, jako je Německo, hrají navíc roli historické epizody hyperinflace a kolaps měny, jejich potřeba finanční diverzifikace je hluboce zakořeněná a často zasahuje celé generace,“ vysvětluje světová rada.

Tento trend v Evropě lze připsat zejména globální finanční krizi v roce 2008. Před tímto datem byl region čistým prodejcem zlata.

Finanční a dluhová krize vynesly do popředí aktiva, jako je zlato, s nimiž mohli investoři chránit své bohatství. V důsledku toho evropská investiční poptávka v roce 2008 vyskočila meziročně přes 500 % a dosáhla 238 tun. A tato reakce nebyla krátkodobá, evropská investiční poptávka od roku 2008 (včetně) dosahuje v průměru 242 tun ročně.

‍

Indie a Čína jako superspotřebitelé

Evropa však není hlavním tahounem poptávky. Před třiceti lety tvořily Indie a Čína dohromady méně než 20 % celkové roční spotřebitelské poptávky. Dnes tyto dvě země tvoří téměř 50 %. Roli hraje ekonomický rozmach i hluboce zakořeněný kulturní význam zlata v Indii úzce spjatý s historií, kulturou a náboženstvím. Zlaté šperky hrají důležitou roli na festivalech a svatbách, jsou i důležitým způsobem investic.

Role Číny na dnešním globálním trhu se zlatem se během tří dekád naprosto proměnila. Takřka celé minulé století bylo jednotlivcům zcela zakázáno nakupovat a obchodovat se zlatem. Postupné uvolňování restrikcí během devadesátých let vyvrcholilo založením Šanghajské zlaté burzy v roce 2002, přičemž úplná liberalizace trhu byla dokončena v roce 2004. Spotřebitelé zlata reagovali rychle: poptávka po zlatých špercích, prutech a mincích explodovala. Roční spotřeba zlata v Číně vzrostla pětinásobně – z něco málo přes 375 tun na počátku devadesátých let na rekordní maximum 1 347 tun v roce 2013. Kromě roku 2022, kdy její ekonomiku zasáhla omezení v důsledku pandemie, je Čína od roku 2013 největší zemí světa spotřebovávající zlato. A nejen to, stala se také největším producentem a její centrální banka přidala značné objemy zlata do svých oficiálních rezerv.

Rezerva centrálních bank ve zlatě

Před dvěma dekádami byly centrální banky čistými prodejci zlata. Během devadesátých let a v 21. století tyto instituce – zejména na západních trzích – po zhroucení zlatého standardu a brettonwoodského systému usilovaly o snížení svých značných zlatých rezerv. Krize v roce 2008 však opět posloužila jako katalyzátor změn. Od roku 2010 se centrální banky staly každoročně čistými kupci zlata, v letech 2010–2022 přidaly bankovní ústavy do svých zásob 6 815 tun zlata, přičemž tempo nákupů se v posledních letech zrychluje. Ke konci roku 2022 oficiální globální zásoby zlata činily více než 35 000 tun, což představuje téměř pětinu nadzemních zásob. „Náš nejnovější průzkum ukazuje, že tato chuť po zlatě přetrvává; výkonnost zlata v dobách krize, jeho charakteristika jako uchovatele hodnoty v dlouhodobém horizontu a vysoká likvidita byly klíčovými důvody, proč centrální banky držely zlato,“ uvádí rada.

Za posledních třicet let se cena zlata zvýšila více než šestinásobně, z přibližně 330 USD za troyskou unci na 1 814 USD na konci roku 2022. S průměrným 5,8% ročním výnosem za toto období překonalo zlato hotovost, dluhopisy a ostatní komodity. Zlato si také udrželo velmi nízkou průměrnou korelaci s akciemi, v dobách nepokojů dokonce rostlo a v pěti z posledních sedmi recesí si vedlo pozitivně, což pomohlo investorům snížit ztráty z portfolia.

‍